Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Volební účast: Nerozhodnutí jedinci v průzkumech veřejného mínění
Kovářová, Klára ; Chábová, Kristýna (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá identifikací nerozhodnutých voličů z hlediska volební účasti - tzv. potencionálních voličů v České republice. Jinými slovy jedinci, kteří deklarují v předvolebních průzkumech, že nevědí, zda se zúčastní voleb. Na základě analýzy průzkumů veřejného mínění z kontinuálního měsíčního šetření Naše společnost zkoumá vývoj počtu těchto jedinců v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny. Práce se zaměřuje na období 1990 až 2013. Dále identifikuje procentuální zastoupení ve vybraných sociodemografických skupinách a popisuje vývoj nerovností mezi nimi. Na základě metody logistické regrese určuje faktory, které mohou mít vliv na to, že je potencionální volič nerozhodnutý. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Výzkum volebních preferencí v ČR: návrh metodologické optimalizace
Prokop, Daniel ; Krejčí, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Bibliografický záznam PROKOP, Daniel. (2012). Výzkum volebních preferencí v ČR: Návrh metodologické optimalizace. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jindřich Krejčí, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem volebních preferenčních výzkumů v České republice. Studie vychází z premisy, že díky charakteru mediální recepce výzkumů je nutným cílem volebních výzkumů v předvolebním období co možná nejpřesnější odhad výsledků voleb. S využitím dat společnosti MEDIAN s.r.o. pocházejících ze sběru volebních preferencí osobním a telefonním dotazováním ve volebním roce 2010 formuluje možnosti metodologické optimalizace výzkumu, které by mohly pomoci omezit systematické vychýlení předvolebních výzkumů od výsledků voleb. Zabývá například možnostmi - kombinované metodologie sběru dat; vážení dat podle specifických proměnných ovlivňujících volební preference; zařazováním preferencí dosud nerozhodnutých respondentů; odhadu pravděpodobnosti účasti respondenta u voleb; redukce oscilace modelu v čase zohledněním trendů ve vývoji preferencí. Na základě těchto analýz a srovnání s veřejnými údaji o preferenčních výzkumech v ČR se autor pokouší o zobecnění zjištění, které by mohly pomoci k rozšíření diskuse o kvalitě a metodologii preferenčních...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.